>
Tak tento pátek se ale vážně povedl. Holky moje… to byla ale řežba ^^
Já tak ráda trsám, trsám… ja tak rád trsám trsám…
To bylo tak… já měla nápad, že bych mohla s Nikitkou a Kivi oslavit konec pololetí – že jsme ho celkem úspěšně zvládly… bez žádné pětky ^^ Říkala jsem si – naši pojedou na celý den pryč, segra asi taky zmizne… bude volný kvartýr… tak proč ne? A už se plánovalo. Navíc se přece musela vyzkoušet naše nová sedačka 😀
Začalo to filmem Madagaskar, pokračovalo to Kouzelným měšcem, přes Sněženky a machry a skončilo to u Supernaturalu. To byla naše filmová jízda… Po KM a před SAM jsme si udělaly dvě pizzy, ke kterým jsme dodaly další sýr, kečup a šunku a celé to zapíjely vínem. Jo, když oslavovat konec pololetí, tak pořádně…
Ale pak mě Nikita dostala jednou mp3 – dlouhou cca 10 minut. Díky ní jsem pak měla večer u sledování Supernaturalu, který jsem viděla už dávno a teď na Primě koukám na druhou řadu, docela strach… a když jsem usínala, bála se pootevřených dveří mého pokoje.
Co to bylo za děsivou mp3? On totiž existuje jeden nový super časopis s názvem Enigma. O čem je? O záhadách… vážně dost kvalitní počtení, když se o záhady zajímáte. No a v posledním únorovém čísle byl takový menší úryvek o nejdelší a nejstrašidelnější nahrávce hlasů přisuzovaných duchům. Přepíšu vám sem ten kraťounký článek… a pak sem hodím i odkaz na nahrávku.
Děsivá nahrávka hlasů údajných duchů
„Lovci duchů“ ze Syracuse v americkém státě New York (spolek CNYGH) zachytili děsivou scénu z minulosti. Alespoň jsou o tom přesvědčeni. Před časem byli přizváni do jistého kotelu, jehož jméno si majitel přál zachovat v anonymitě. Nahráli přitom nejdelší a nejstrašidelnější EVP (Electronic Voice Phenomen; nahrávka hlasů přisuzovaných duchům) v historii. Dům postavený na začátku 19. st. má barvitou a nepěknou historii. Na nahrávce se ozývá řada věcí, které na místě nebyly slyšet: zvolání „Hello, baby!“ (ahoj kotě), odbíjení kukačkových hodin, skřípání dveří, dlouhá konverzace a děsivý zápas. „Get off me“ (vstaň ze mě), vykřikuje jakási žena za drásajícího randálu a opakovaně volá „Help me“ (pomoz mi). Záznám si můžete poslechnout na této adrese.
Fakt jsem se bála… Ovšem okolo 2:45 dalšího dne (tedy soboty) jsme byly vzhůru a povídaly si… nejlepší ale bylo, když Kivi začala vykládat o tom, že hraje hru jménem „
Farmář„. Asi půl hodiny nám vykládala o tom, co za semínka zeleniny kupuje, jak se pak o zasazenou rostlinku stará, kupuje něco proti škůdcům, vypěstuje rostlinku a pak ji jde prodat na trh… jak semínka kupuje u vydřiducha Číňana… že už dokonce chová slepice, ale že málo nesou… tak by raději chtěla chovat králíky… protože prej dost často dupou – ví to od svého dědy… LOL Smála jsem se tak, že mi tekly slzy a divím se že jsme svým hlasitým smíchem neprobudily zbytek mé rodiny.
Tohle bylo vážně něco. Z Kivi se stal farmář… A když jsem se jí zeptala, jak dlouho už to hraje, tak prý jen dva dny… a je do toho strašně zažraná. Načež Nikitka prohlásila, že tu hru asi taky začne hrát ^^ Dvě farmářky… a já budu poslouchat, jak ty slepice nesnášejí vajíčka -.- Alespoň bude sranda.
