>
Co o tom tak říct? Dneska si jen tak favíkuju obrázky na Devu od českých autorů (nevím, co mě to popadlo, vyhledávat zrovna obrázky od českých tvůrců) a pak se nějak ocitnu na nějakém blogu, kde se živě diskutuje o EMU. A teď se naskýtá otázka: Být či nebýt?Ale rozhodně mě návody Jak být EMO… strašně baví. Ještě víc mě ale baví rozohněné diskuze na téma emo. Já se v emu nevyznám… jeden tvrdí to, jeden tvrdí ono a na netu je tolik zaručených návodů a popisů, že by se z toho jeden zhroutil – jen aby věděl, jak má být správný emo člověk (nebo jak se tato sorta lidí označuje… vážně nevím). Na nějaký ten návod se můžete kouknout tady (místy ironický ^^).
A jak se k pojmu emo staví sama encyklopedie? Konkrétně Wikipedie? Celý článek najdete tady, já sem hodím jen něco…
Emo je americký slangový výraz označující styl oblékání nebo hudby, nebo taky nešťastný a melancholický stav mysli. Jako emo jsou také označování členové „emo scény“ a osoby zapadající do příslušného stereotypu.
Výraz „emo“ je v posledních letech také používán na Internetu jako urážka, vztahovaná na jedince jevící se jako psychicky labilní nebo rozebírající své osobní životy na veřejných diskusních fórech. „Emo“ také bývá používáno k označení depresivních pocitů. „Emo“ styl je také často spojován se sebepoškozování a sebevraždami, které jsou častým tématem písní od „emo“ interpretů a také příspěvků na blozích a diskusních serverech navštěvovaných lidmi hlásícími se k tomuto stylu.
Co já a EMO?
Nebo můžete být jako já:
– bavit se o věcech, které vás opravdu zajímají
A hlavně si na nic nehrát a být opravdu sám/sama sebou.
1 komentář
myslím si že někteří lidé můžou být sami sebou i ve stylu emo je hezké se nezařazovat stylem ale právě tím člověk vybočuje ale nemyslím to špatně hezký článek 🙂