Jak jsme si udělali prodloužený víkend v Itálii – Benátky, Jesolo

Dříve jsem vám sepsala něco ze svých zážitků z neplánovaného „punkového“ výletu do Itálie s kamarádem, dneska pokračujeme dál. Připravte se hlavně na hromadu fotek.

První cestovní den a večerní poflakování jsme zvládli docela dobře, ráno jsme vstávali a zamířili na snídani, kde jsme do sebe nacpali, na co jsme měli chuť, co jsme našli a co se do nás vešlo. Já konečně ochutnala pravou italskou kávu značky illy a musím říct, že byla výborná a daleko lepší než ta, co tu do nás hustí.

A pak jsme se vydali na cestu. Tedy… původně jsme měli v plánu zajet si na nejbližší písčitou pláž, tam si vyvalit kýty a prostě se čachtat v moři. Ale během cesty se Martin rozhodl, že si zajedeme rovnou do Benátek, když už jsou od nás takový kousek. No, byly to tak dvě hodiny cesty po naprosto žhnoucí dálnici, kdy jsem se já ještě za jízdy musela převlékat a zařídila jsem tak některým starším řidičům slušnou podívanou.

Po cestě jsme si samozřejmě museli vygooglit, kde je nejlepší zaparkovat, až jsem našla nějakou průmyslovou zónu, kde se dalo parkovat za 10 Euro na den nebo 1,54 na hodinu. No nakonec jsme to sice zapíchli v té průmyslové zóně, ale někde na parkovišti, kde jsme nemuseli platit nic. Pak už jen zbývalo dostat se nějak do Benátek přímo, jel tam jednu zastávku vlak nebo autobus. K vlaku jsme se přes tu dálnici nemohli dostat a nikdo z Italů okolo nám nebyl schopný pomoci. Tak jsme nakonec naskočili na přijíždějící autobus a bez možnosti koupit si lístek dojeli na černo až do Benátek.

Řeknu vám, že v Benátkách byla výheň jak sviňa. Minimálně 34 stupňů tam bylo a my jsme se samozřejmě zase tolik nepřipravili a nenamazali. Můžete hádat, jak to dopadlo 😀 Jelikož jsme si nechtěli kupovat mapu za 3 Euro a průvodce jsme samozřejmě nechali na pokoji, rozhodli jsme se jít s davem turistů a řídit se ukazateli. A to byl teda pěkný záhul.

V Benátkách je strašně moc turistů. Jakože strašně, strašně moc. A taky jdou hodně pomalu. Téměř všichni. A taky tahají po všech těch mostech své obří kufry. A nejde jim to. Vůbec. Takže jsou všude zácpy a hromada Asiatů, co si fotí i odpadky. Jako vážně. Sice jsme teplem umírali, turisti nám lezli na nervy a kdykoliv jsme uviděli fontánku s vodou, pili jsme, ale bylo to moc fajn. Po asi dvou hodinách se nám dokonce podařilo dostat se i do centra k hlavnímu náměstí.

Horší bylo dostat se zase ven. To už nám musel pomoci strýček Google a jeho mapy, kdy jsme přešli asi stopadesát mostíků, než jsme se dostali zase zpátky. Trochu jsme pobloudili na nádraží, ale s pomocí zaměstnanců jsme si koupili i lístek do vlaku a pak jeli tu jednu stanici zpátky, prošli podchodem k průmyslové zóně, nasedli do vyhřátého auta a vydali se na cestu zpět. Na odpoledne jsme totiž měli jiné plány – pláž.

Tu jsme docela dlouho hledali a až pak se nám podle velkého houfu aut a mladýh na skútrech podařilo najít turistické letovisko Jesolo. Jesolo má snad nekonečnou pláž (ačkoliv kolegyně mi říkala, že má prý 15 metrů) a minimálně několik metrů trvá, než od břehu dojdete až do hloubky, kde vám voda sahá až po krk (při mé výšce 173 cm).

Na pláži jsme byli nějaké čtyři hodinky, pořádně jsme si užili slané vodičky, Martin se snažil dělat aquabellu a já byla ráda, že se mě pro změnu nesnaží zase utopit. Když jsem se šla projít po „promenádě“ v honbě za jídlem a pitím, narazila jsem u jednoho stánku na velký poutač k pivu Radegast. Když jsem se ptala číšníka, hrozně mi tohle české pivko doporučoval, aniž by věděl, že jsem z České republiky. Ptala jsem se, jak je možné, že ho tam mají a on, že manželka majitele je z Ostravska. Hned mi to bylo jasné 😀 Protože život je hořký, bohudík!

Po tomhle dlouhém výletu jsme se vydali zpátky na hotel, kam jsme dojeli tak za hodinku. Na večeři si dali něco, co jsme si nakoupili v supermarketu a vše završili vydatným alkoholickým posilněním, po kterém jsme pěkně vytuhli. Druhý den jsme sice původně měli v plánu znovu zamířit na pláž a pak teprve jet zpátky do ČR, ale nakonec jsme si řekli, že to zabalíme dřív. Cesta nám zabrala takových 7 hodin a to i s dvěma kolonami v Praze.

Výlet to byl parádní, sice krátký, ale plný zážitků. Byla to tak trochu i zkouška nanečisto, než se v září vydáme na podobný roadtrip po Itálii na dovolenou. Tak nám držte pěsti, aby vše šlo, jak má. Už to totiž začínám plánovat…

A ještě na závěr sem přidám pár našich pokusů o selfie fotky, abycho měli nějaké společné. Je jich hromada, ale vybrala jsem jen pár (v jednom případě jen dvě za sebou, ať vidíte, jaká jsme paka). V Benátkách jsme například krásně sežehnutí, což je ostatně také vidět 😀

Užitečné odkazy

TripAdvisor: Benátky, Jesolo

Informace: Itálie průvodce, Dálniční známky

 

Zdroj obrázků: Vlastní

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT

1 komentář

  1. Já vás dva žeru! 😀 Dneska jsem viděla článek, že v Benátkách je teď denně 70 tisíc turistů, takže fakt peklo 😀 A za toho Radka bych dost možná po takovém dni zabíjela! 😀

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge