Už jsem si potvrdila, že na předsevzetí vážně nejsem ten úplně nejlepší člověk. Sice mám odhodlání, ale pak zlenivím a chronicky vše odkládám, načež se k tomu prostě nedostanu. Ale tentokrát jsem si řekla, že bych se do toho už opravdu měla pustit, protože mám parádní materiál.
Řeč je o naprosto punkovém výletu do Itálie jen na prodloužený víkend, protože… Proč sakra ne? Asi něco takového jsme totiž podnikli s mým kamarádem a spolubydlícím Martinem minulý víkend. Prostě jsme si ve středu řekli, že v pátek vyjedeme k moři a taky jsme tak učinili. Cílem se stalo velké itálské přístavní město Trieste (česky Terst).
Na Bookingu jsme si zajistili ubytování na okraji Terstu za cca 900 Kč na noc společně se snídaní (celkově nás to vyšlo na 138 Euro) a v pátek ráno se po vydatné snídani vydali na cestu. Dálnice v Rakousku se s těmi našimi nedají naprosto srovnávat, nejen boží scenérií Alp, ale hlavně čistotou.
Pravda, ty nekonečné dlouhé tunely se brzy člověku přejí a i cenově nás průjezd vyšel vlastně nejdráž. Průjezd Slovinskem mi přišel jako průjezd Českou republikou, až jsme nakonec po devíti hodinách cesty dojeli do Terstu. Zdržely nás dvě kolony v Rakousku, jinak by se ta cesta na jeden zátah dala zvládnout za 7 hodin (což jsme si potvrdili při cestě zpět).
Po ubytování jsme se rozhodli najít nejbližší pláž, nebo prostě příchod k moři, abychom se podívali na tu pořádnou krásnou scenérii. Poradili nám zajet si do bližšího provinčního města Muggia, které bylo tak půl hodinky cesty autem. Tam jsme si prošli kolonádu, podívali se, jak bydlí praví Italové, dali si sklenku vína a piva na jednom náměstíčku, vyšlapali k nějakému hradu a zjistli, že do Benátek je to z Terstu tak 2 hodiny cesty autem. Ale o tom až zase příště…
Terst je opravdu obrovské průmyslové město. Do centra se docela špatně dostává, jedině po dálnici, autobusová doprava je taková vešlijaká. Už z dálky vidíte obrovské tankery, ale také výletní lodě, hromadu malých soukromých lodiček a jacht. Není to úplně klasické „turistické“ letovisko, kam byste hned tak jeli. Docela mě zaujal fakt, že v Terstu se zdrodila skvělá italská káva illy, kterou u nás podávají častokrát v podivných úpravách. Můžu potvrdit, že nic tady nechutná jako originál.
Do centra jsme se bohužel jeli jen projet a jelikož to bylo k večeru, fotky ani moc pořizovat nešly. Docela mě překvapily jejich formy věžáků a sídlišť. Jedno obrovské vypadalo jako něco monstrózního, co vylezlo z remakeu soudce Dredda. Zbytek byl tak podivně poslepovaný, nic takového jsem ještě nikde v Evropě neviděla a nějak nevím, k čemu to přirovnat.
Užitečné odkazy
Informace: Itálie průvodce, Dálniční známky
Zdroj obrázků: Vlastní
