O víkendu jsem náhodou zjistila, že v televizi dávají adaptaci Drákuly z roku 1992 s doslova hvězdným obsazením. Uvědomila jsem si, že jsem film vlastně nikdy pořádně neviděla, i když jsem za ty roky sem tam nějaké ukázky viděla. Každopádně jsem chtěla vědět, proč je tak šíleně oblíbený… tak jsem se koukla… a stačilo mi to na hodně dlouho.
Režie: Francis Ford Coppola
Scénář: James V. Hart
Hudba: Michael Ballhaus
Kamera: Wojciech Kilar
Hrají: Gary Oldman, Winona Ryder, Anthony Hopkins, Keanu Reeves, Richard E. Grant, Cary Elwes, Billy Campbell, Sadie Frost, Tom Waits, Monica Bellucci, Tatiana von Furstenberg, Daniel Newman, Ele Bardha, Jay Robinson
Sídlo hraběte Draculy v Transylvanii sotva někdo objeví. V 15. století žil kníže Vlad, který se proslavil jako obratný diplomat, statečný bojovník proti pohanům a také jako nesmírně krutý muž se zálibou v napichování protivníků na kůl.
Jeho postava prý inspirovala koncem minulého století spisovatele Brama Stokera k napsání dnes již klasického románu o upírech – Draculy. Ten je zde zosobněním zla, proti němuž se postaví skupina odvážných lidí v čele s profesorem Van Helsingem.
Režisér Coppola se rozhodl jako první natočit Stokerův román v celé jeho šíři. Hrabě Dracula je v podstatě milující muž, který tragicky přišel o svou celoživotní lásku a v žalu proklel Boha za jeho krutost. Po staletích neklidného bloudění se dostává do Anglie, aby zde hledal odraz své dávné lásky. Převtělováním ve vlka, netopýra či mlhu nachází další kandidáty upírského života.
Konečná bitva o duši krásné Miny proběhne v transylvánských horách, kde se Dracula se svojí vyvolenou chce ukrýt.
Sice je to jedna z filmových adaptací oblíbené a obdivované knihy, takže bych recenzi měla spíše uveřejňovat na svém Knižní doupěti, ale řekla jsem si, že tam je v poslední době víc filmových recenzí než těch knižních, navíc by tenhle mírný hejt nemuseli všichni skousnout. On je to totiž hodně ujetý kousek. Anebo je prostě naprosto nad mé chápání. Zářný příklad toho, jak forma zvítězila nad obsahem.
Obsazení je naprosto hvězdné. Až jsem byla překvapená, kolik známých tváří se v něm nakonec objevilo. Ovšem mám pocit, že film byl natolik umělecký, že jsem ho prostě nebyla schopná pobrat a hlavně jsem se pokaždé musela ušklíbat nad tím, kolik sexuality v něm je. Už nespočítám, kolikrát se v něm objevilo odhalené ňadro, nebo se na sebe postavy lascivně koukaly, ohmatávaly se a tak dále…
Možná jsem si měla dělat čárky, ale byla jsem z toho docela šokovaná. Nějak jsem totiž čekala věrohodnotnou adaptaci knihy a ne nekonečné střihy mezi scénami, které častokrát nedávaly smysl. Tu se Drákula změnil ve vlka, tu v hromadu krys, pak v další a další příšeru. Hudba ovšem byla skvělá, o tom žádná. Jen ten zbytek byl chvílemi dost o utrpení.
Chápu, proč si film mnoho lidí oblíbilo. Mně přijde ale natolik mimoidní, že nechápu, jak mohl takhle vůbec vzniknout a nikomu to nepřišlo ujeté. No jo, umělci, to jde nějak mimo mě.
Foto: Impawards.com
Anotace: CSFD.cz