Chytám druhý dech?

Quoting: D’Artagnan: Vy jste mě střelil!
Rochefort: Výborně, mladíku, skvělý postřeh.
~ Tři mušketýři ~
Drinking: Korunní, pomeranč
Listening: Demi Lovato
Watching: Vřískot 4
Reading: čučím na GoodReads, protože jsem nedávno dočetla knihu a rozhoduju se, co budu číst dál

Anebo třetí… čtvrtý… ani-nevím-kolikátý.

Už je to víc jak rok, kdy jsem naposledy napsala nějaký ten příspěvek na svůj osobní blog. Za tu dobu se toho stalo opravdu hodně a myslím si, že by mi na to jeden příspěvek rozhodně nestačil.

Bloguju už od roku 2007 a to už je pěkný kus. Na tomhle blogu je zaznamenáno plno mých konin a někdy je až trapné pročítat si vše zpětně. Místy je to dokonce i bolestivé, když člověk uváží, co se za tu dobu stalo, kolik lidí se v jeho životě vytstřídalo a jak vlastě postupně dospěl.

Důlěžité je, že jsem úspěšně dokončila bakalářské studium a získala tak titul. Teď se momentálně plácám v prvním semestru navazujícího a leze mi to pěkně na nervy. Každý týden se přesvědčuju, abych s tím nepraštila. Uklidňuje mě jedině to, že to prý prožívají všichni navazující. Jde o dva roky, to bych snad mohla i vydržet.

Ale těžko říct… protože do toho všeho mám ještě práci. Jupíjajej! Moje první opravdová „vážná“ práce. Sice na poloviční úvazek, ale někdy mi přijde, že je to spíš úvazek celý. Nasbírám plno cenných zkušeností a když bude potřeba, půjdu dál.

Další důležitá věc je, že mám své první auto. Tři roky jsem neřídila, takže mám strach vlézt rovnou za volant, ale to se časem poddá. Musím si zařídit jízdy, abych si na to zase vpzomněla. A pak budu paní svého času! Nebo spíš paní svého auta!

Kromě toho se už rok starám o svůj vlastní knižní blog. Ten mi občas dává pěkně zabrat, ale i přesto mě to stále baví. Knihy jsou součástí mého života, které se rozhodně nehodlám vzdát.

Jen bych si přála, abych se konečně mohla více osamostatnit. Některé věci už mi začínají dost silně brnkat na nervy a já jsem taky jenom člověk. Potřebuju svůj vlastní prostor a někoho, kdo by mě měl rád takovou, jaká jsem.

Nejspíš je na čase, abych si zase začala psát svůj vlastní internetový deníček, abych ze sebe tu frustraci dostala. A abych se pak mohla věnovat nejen škole, práci, autu a blogu… ale taky psaní mé vlastní knihy. Protože psaní mě vážně baví.

Foto:Pixabay.com

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge