Festival Karviná 2008

„Oko za oko a národ bude slepý.“

Tuto sobotu jsem si vážně perfektně užila. Naše město letos oslavilo 740 let od založení, takže ty oslavy taky musely nějak vypadat. A taky že vypadaly…

Vyrazila jsem na náměstí s rodiči, sestrou a její kamarádkou (že jsem nešla s kamarády? tak ono… když více než polovina kamarádů je roztroušená někde po celé ČR a ten zbytek… uhm… nebudeme mluvit o tom zbytku) někdy okolo půl čtvrté. Když jsme dorazili na náměstí, zrovna tam parta dětí tančila street dance na obrovském pódiu – fakt obrovském. Bylo to moc dobrý, ale my přece jenom přišli, abychom se podívali na ty „hvězdy“ v letním kině, kde byla Pop scéna.

Takže jsme nabrali směr park a zkejsli ve frontě na placení vstupného – následně jsme dostali na ruku žlutý proužek. Ta ženská mi ho zalepila tak blbě, že mi ho přilepila i na kůži (jsem to nemohla z té kůže dlouho oddělat) a pak jsme se vydali do letního kina, kde jsme za zvuků Bendeho kapely usadili naše velectěná pozadí na tvrdých lavičkách. Zazpívali jsme si s ním jeho největší šlágry a okolo půl šesté se odebrali na scénu Rock.

A tam jsme narazili na menší zádrhel – kontrola kabelek. Tak já prošla v pohodě, protože žádnou kabelku jsem s sebou fakt neměla. Ale mamka z toho byla docela mimo. Ani se moc nedivím. Mno a na této scéně zrovna začínala hrát kapela Jaksi Taksi, na kterou jsem se docela těšila ^^ Pravda… povalovalo se tam dost ožralů, zhulenců a tak vůbec. Kolem se najednou udělalo až černo z toho, jak byla většina lidí v černém oblečení. Ale každému… co jeho jest.

Tam jsme zůstali do šesti a pak se navraceli zpět k letnímu kinu – měla hrát slovesnká skupina Peha (ta, co se rozpadla… přesto u nás ještě zahrála). Přišli jsme a a zjistili, že je narváno. Ale podařilo se nám najít si místečko. Potom, co Peha skončila, jsme se ještě šli kouknout na scénu Folk-Country (nebo co to bylo). Docela dobrý, ale ne zrovna můj šálek čaje, takže jsme tam chvíli pobyli a pak se vydali zpět na náměstí. Po cestě jsme si koupili zmrzlinu, párek v rohlíku a nějaké to pití.

No a na náměstí čekali, až začne hrát Májovák. Hornický dechový orchestr, který letos oslavil 100 let od založení. Bylo to fakticky úžasné. Zahráli nám směs hitů od Johna Williamse – Indiana Jones, Star Wars… 3 písně z muzikálu Fantom opery – zpívali sólisté Národního moravskoslezského divadla v Ostravě a taky nám zazpíval Vlastík (ne Horváth, ale Vlastík, kterého naši prej znají už od malička – teď je mu přes 20) Exodus. Pak se na scéně objevil i Permoník a zazpíval s orchestrem Dobytí světa od Vangelis, titulní píseň z filmu Tenkrát na západě a zbytek si už moc nepamatuju. Ale bylo to vážně úžasné. Ztvrdli jsme tam až do půl jedenácté a pak se šouravými krůčky odebrali zpět domů.

Tohle byl vážně perfektní den. Jen bylo strašné teplo a dusno. Ale pořádně jsem si to užila.

Foto: Wikipedie.org

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge