>Zasrané Vánoce

>

UPOZORNĚNÍ: Následující řádky, ať si nečte nikdo z mé rodiny, žádný můj kamarád a tak vůbec. Tyto řádky byly sepsány jen za účelem ponadávání si na všechny a na všechno, proto bych nechtěla nikoho urazit. Jen se vyřvat!

Vážně začínám sdílet názory některých blogařů (to je strašný název… nikdy jsem si nemyslela, že ho snad řeknu… nebo že se do takovéhle skupiny snad budu někdy řadit…) Jen tak jsem projížděla blogy a narazila na kopu příspěvků typu „Zku*vené Vánoce“ / „Zasrané Vánoce“ / „Do prdele s Vánocemi“ atd. A… přidávám se k nim.

Zjišťuji, že mají v lecčem pravdu. Vánoce už dávno nejsou svátky klidu (jestli vůbec někdy byly) – ale svátky nekonečného stresu a hádek. Jste vystresovaní z toho, že jste nenakoupili všechny dárky, které jste původně měli v plánu – že jste na to neměli dostatečné množství peněz – že nestihnete upéct cukroví (jděte někam s cukrovím… stejně s tím je mnohem víc starostí, než slastí (?) a navíc to potom už nikdo nejí, takže to zbyde pomalu až na Velikonoce… či déle) – že nestihnete pouklízet barák (hele, příští rok fakt už na vánoční úklid nehraju -.- / úklizet by se mělo po celý rok a v menších dávkách… pak se vám nestane, že musíte pucovat dveře, ničit pavučiny s obrovskými pavouky – ještě že nemám strach z pavouků – utírat ty nánosy prachu a kdesicosi!).

Nejvíc ze všeho mě letos nasrala má rodina. Prostě nedokážou pochopit, že jsem na Vánoce dostala hromadu úkolů ze školy a že vážně nemám čas na to, abych pomáhala s těmi blbostmi. No, dopadlo to tak, že pomáhat musím a ještě to mám všechno od rodiny vyčteno a k práci do školy jsem se ještě neodstala. Navíc se ujišťuji v tom, že má sestra je rozmazlená mrcha, která umí dost dobře využít situace tak, že nakonec jako ta špatná vypadám zase já. Furt tu po sobě štěkaj a mě z toho bolí hlava. To jsou opravdu krásné Vánoce.

Vždycky jsem měla ráda balení dárků – takže jsem je všechny letos pobalila já – kromě těch, co mají být pro mě. Má sestra mi pomohla jen „aby se neřeklo“ – to znamená, že jsem to vážně pobalila všechno já. Navíc jsem došla k názoru, že mě má rodina vůbec nezná… vážně. Ale co, pěkně se tady vypíšu, pak mě to snad pustí a nebude mě to v myšlenkách neustále obtěžovat. Vždyť s nimi žiju už skoro 19 let! Tak jak je sakra možné, že neznají mé zájmy? Neví, co mě baví? Já můžu o každém členovi z rodiny říct, co má rád a co ho baví – tudíž pro mě není tak strašně těžké, najít jim dárky pod vánoční stromeček. Ale… děsím se toho, co pod stromečkem najdu já.

Jasně… Vánoce nejsou jen o dávání dárků a tak vůbec. Mají to být svátky klidu a blablabla Jeden kec vedle druhého… Jistě… dárky by se měly dávat po celý rok a ne jen v jeden den… tak proč to sakra většina lidí dělá podle tradice? Protože se to má? Kruci, teď jsem se zase do všeho zamotala.

Neznají mě ani mí přátelé, jak je vidět… protože by se chovali jinak a tak dále a tak dále… Znám se vůbec já sama? Ale jo… znám… Lidi, ten život je někdy taková otrava -.-

Suma sumárum… dnešní Štědrý večer pro mě bude takříkajíc o hubu…

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT

1 komentář

  1. Nebojte se, nejste jediná, kdo je na svoji rodinu hlavně před vánoci úplně vytočený a nejraději by vánoce úplně zrušil a na všechny návštěvy se vybodnul. Ale pak si člověk uvědomí, jak snadno se může stát, že o někoho z nich přijde. A tak to chce hlavně klid, nohy v teple, na přehnaný úklid se vybodnout a nebo si pozvat někoho takového a jen se svézt s tou atmosférou 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge