Řekni, až se Ti svět začne líbit…

Prapodivný nadpis, není-liž pravda…

Přesto bych řekla, že tak nějak dokáže perfektně vystihnout to, co se za tu krátkou chvíli událo.

Ne, nestalo se nic strašného – zatím. Doufám ale, že se v budoucnu ani nic strašného nestane. Myslím, že lidové rčení “Když se sere – tak se sere…” se mé rodiny momentálně drží jako klíště. A vypadá to, že se v blízké době hned tak nepustí. Co že se to děje?

Inu, moje mamka je nemocná. Tak se dva týdny sama “léčila”… až se úspěšně vyléčila k zánětu ledvin. A to velice, velice ošklivému, jak jí snad tvrdila doktorka. Prý se může z tohohle zánětu léčit až tři týdny. Snad se jí podaří vyléčit se za jeden, ať se netrápí moc dlouho. Jelikož je grogy, starám se o ni (samozřejmě i má sestra, ale nic moc… abych na rovinu řekla… ale neřešme to).

Sestra mi v úterý odjíždí na brigádu na tábor, kde bude cca 20 dnů pracovat jako uklízečka. No, doufám, že to přežije. Prostě si myslím, že není dělaná na to, aby fakt pracovala… brigádničila… ale možná ji podeňuju – jen možná. A jelikož ji do Ovy (odkud pak odjíždí s dětmi na tábor) musí tatík dovézt, vypadá to tak, že bychom to snad mohli psojit i s příjemnou návštěvou tamního CineStaru (ve Futuru). A ano, zašli bychom si na HP šestku. Už minule jsem říkala, že se SAKRA těším. Bohužel to ale vypadá tak, že tam asi ani nepůjdeme, páč mamča je fakt KO. No, jasně, že mě to mrzí… ale co nadělám. Přežiju to, přežila jsem i horší věci… a tady jde “jen” o film.

Ohledně filmu… plno mých známých už na něm bylo. A polovina byla naprosto unešená a ta druhá… to přijala tak nějak… vlažně. Ale já na ně všechny kašlu a obrázek si udělám sama. S pětkou jsem byla nanejvýš spokojená a myslím, že u šestky se budu rozplývat taky

S pokojem to vypadá tak… že se nejdřív vymaluje pokoj ségry (jo, jsem strašně nadšená…) a až pak můj. No, komentovat to víc nebudu. Ani jsem nečekala jiný přístup. Ale co… můžu být ráda, že k tomu malování vůbec dojde, že.

Weby… vypadá to s nimi všelijak. Díky tomu teplu se v mém pokoji pomalu nedá vydržet. Takže se ani nedivím tomu, že se mi pomalu do ničeho ani nechce. Ale já se překonám a udělám to, co mám. abych to měla konečně z krku a byla spokojená z toho, jak jsem svou práci vykonala.

V hlavě se mi totiž vyrojilo plno nápadů na další práci a tak vůbec. Holt… kreativní člověk se nezapře. jen, aby mi to vydrželo co nejdýl a abych to dokázala v budoucnu výhodně využít ve svůj prospěch. Což já určitě dokážu.

V poslední době se v Česku rozjela mánie s Twitterem – zcela vážně. Sice se zpožděním, ale po FaceBooku konečně objevili i Twitter. Jen si myslím, že u něj moc lidí neůzstane, jelikož asi tak úplně nepochopili jeho účel, smysl, využití a tak vůbec… Ale psát tu pro a proti Twitteru a FB… no, dělá to plno lidí… možná to taky jednou udělám. Teď se k tomu však nechystám…

Foto: Pixabay.com

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge