A jedeme (ne)vesele dál

„Kdyby se staral každý sám o sebe, bylo by o všechny postaráno.“

Třetí den brigády je za mnou a já mám pocit, že se samou bolestí snad rozpustím -.- Včera jsme odmašťovaly kola, pak jsme tam strkaly nějaké speciální čudlíky, klepaly kladívkem… atd. atd. atd. Nohy, ruce, hlava – AU!

Dneska? Dneska jsme zase odmašťovaly kola i obruče a následně je natíraly. Bolí mě hlava, ruce, nohy, záda… – dvojité AU! A to všechno v pekle (označení obrovského dusna spojeného se smradem z chemikálií a natírací barvy a tak vůbec). Hnus, fakt hnus… Kdybych tohleto měla dělat celý život, zastřelím se. Nejsem na to stavěná. Když jsem brzo ráno vstávala, bylo mi vážně zle. A to tam jsem zatím jenom 3 dny. Co těch zbývajících 19? Těch se s takovou nedožiju -.-

Zase jsem se o své spolubrigádnici něco nového dozvěděla. Je nábožensky založená a její přítel musí být z jiné planety! Jinak si totiž nedokážu představit, že by někdo mohl být tak hodný o.O Anebo se mi všichni hodní kluci vyhýbají óbrovským obloukem a vždycky natrefím jen na nějaké hajzlíky, popřípadě na nikoho ^^ A to je vážně k vzteku.

Loučím se, loučím… čeká mě ještě jeden den a pak bude vííííkend. A o víkendu bych mohla pít krev Kivi v Petrovicích… muhahááá…

Foto: Pixabay.com

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge