>Je to tu zase

>

Píše se rok 2008, den 3. ledna a čas 8:00 ráno… a já nově vyrážím do školy.

Proč zrovna 8 ráno? Protože mi vyučování začíná až v 8:55 a já se vydávám přes půlku Karviné pěšky, protože nesnáším místní hromadnou dopravu – autobusy.

Vážně nesnáším autobusy. Kdyby tu tak byly tramvaje, nebo trolejbusy… ale ono ne! K tomu všemu kašlu jako starý tuberák a nos mám odřený ze všeho toho smrkání – nejsem ráda nemocná.

Dorazím do školy, sejdu do části budovy, kde se nacházejí skříňky a po pětiminutovém cloumání svou skříňkou se mi daří ji otevřít a strčit tam bundu a boty. A… jde se do třídy. Nic moc nového. Furt stejně ošklivé kxichtíky mých otrávených spolužáků… Namířím si to ke své lavici přímo u katedry. (Nemůžu za to, ale prostě tam letos musím sedět. Jenže… ono to místo má vážně výhody – jsem teď u profáků nějak oblíbená.) Hodím baťoh pod lavici a nastartuju se na další den ve škole.

Ubíhá jedna nudnější hodina za druhou a já se ze školy dostávám domů až okolo půl páté. Není krásnějšího dne než dne stráveného ve škole -.- Ále co… člověk někdy musí přinášet nějaké ty oběti. Časem se mi to určitě vyplatí.

Tak ale proč lezu do školy nachcípaná? Abych příští týden mohla navštívit další dvě města ČR – hlavně jejich univerzity. A to jmenovitě Opava – Slezská univerzita (středa 9.1.08) – a Ostrava – Ostravská univerzita (pátek11.1.08). Jo, další DOD (Dny otevřených dveří). Snad mi na to vystačí finance. 18.1.08 mám v plánu ještě podniknout cestu do Brna – Masarykova univerzita se už strachy třese. Ten studentský život je někdy ale vážně vyčerpávající.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

CommentLuv badge