Na čarodějnice jen s pořádným arzenálem

To jsem si tak před časem uvědomila, že já, člověk, který pravidelně chodí do kina na filmové novinky, jsem v kině byla naposledy před dvěma měsíci. Nejspíš si dokážete představit můj šok a touhu to vše rychle napravit. Problém se ovšem vyskytl ve chvíli, kdy se objevilo asi tak 5 filmů, na které bychom v současné chvíli mohli zajít… nakonec jsme zvolili Posledního lovce čarodějnic, protože ho v kině prostě dávali nejdřív po práci 😀

Continue Reading

Trochu ujetější želvy než je zdrávo

Osobně jsem vyrostla na filmové trilogii Želvích nindžů z devadesátých let a taky na původním kresleném seriálu, takže když jsem v kinech uviděla trailer na TOHLE, řekla jsem si, že do kina rozhodně nepůjdu, protože steroidové želvy mě upřímně docela vyděsily. Když jsem ale v TESCU viděla, že si tenhle blockbuster můžu pořídit za 25 kaček, koupila jsem si ho a hned včera pustila.

Continue Reading

>Večer ve znamení 4P

>

Ne, nemám na mysli to 4P marketingu (produkt, prodejní cena, přemisťování zboží aještě něco, na co si nemůžu vzpomenout – neodmaturuju!), alevečer o 4 P… tedy filmy ve znamení P (žádná péčka… prostě filmy s názvy začínající na P).
Můj večer 15. 12. započal filmem Petr Pan (2 P) a skončil Purpurovými řekami číslo 2: Andělé Apokalypsy a mezitím jsem ještě stačila sledovat Patriota – takže to jsou ona tajemná 4 P! A jelikož jsem beznadějný filmový maniak, neodpustím si další kecíky o jednotlivých filmech…

Petr Pan

„Nejslavnější pohádka všech dob.“

Ve starém domě uprostřed Londýna vypráví malá Wendy Darling každou noc svým bratrům kouzelné pohádky o šermířských soubojích, úžasných dobrodružstvích a hrůzostrašném kapitánovi Hookovi. Děti se ale samy stanou hrdiny ještě daleko většího dobrodružství, když do jejich pokoje jedné noci vlétne Petr Pan a zavede je skrze rozzářenou noční oblohu až do kouzelné země Nezemě.

Wendy a její bratři si začínají spolu s Petrem Panem a ztracenými chlapci užívat nový život, ve kterém neplatí žádná pravidla dospělých. Během dobrodružných střetů s nebezpečnými piráty, zákeřnými mořskými pannami, obrovským krokodýlem a hrůzným kapitánem Hookem poznávají, co v nich ve skutečnosti je. Konflikt Petra Pana a kapitána Hooka se mezitím blíží k rozhodujícímu souboji.

kapitán Hook: Kdybych byl tebou, vzdal bych se!
Peter Pan: Kdybys byl mnou, byl bych hnusnej!

Peter Pan: Jsem zpátky! Vím, co se stalo s Popelkou. Porazila piráty. Bylo tam bodání, řezaní, mučení! Krváceli a pak spolu žili šťastně.
Drobek: Tak to se mi teda ulevilo.

Zoubek: Musíme být opatrní. Je to tady nebezpečné.
Drobek: Jestli Hook objeví náš úkryt, nadělá z nás sekanou.
Wendy Darlingová: Ó, to je ale strašné!
Zoubek: My se na to těšíme!

Hook: To už není pohádka!

~…~

Purpurové řeky 2: Andělé Apokalypsy

„Ještě temnější, ještě záhadnější.“
Mrtvola mužem zaživa zazděného v klášteře v Lotrinsku je pro něj výzvou i posláním odhalit záhadu kruté a neobvyklé vraždy. Esoterické znaky vyryté kolem oběti naznačují zvláštní vražedný rituál. Komisař společně s policistou Redou (svým bývalým žákem) si musí k vyšetřování pozvat specialistku na náboženské rituály.

Reda objeví u kostela polomrtvého dvojníka Krista, který má apokalyptické vize o příchodu andělů, kteří zničí celý svět. Kdo jsou Andělé Apokalypsy? Vyšetřování komplikuje stále se zvyšující počet vražd. Vždy, když dojde k záhadnému zmizení oběti, jsou stopy smazány podivuhodnou nadpřirozenou schopností mnichů kláštera, kteří jsou pod diktátem Otce Vincenta vázáni přísahou mlčení. Vyšetřování je pro komisaře Niemanse a policistu Redu naprosto záhadou až do chvíle, kdy zjistí, že jména i profese obětí se shodují se jmény apoštolů. Dojde opravdu ke dvanácti vraždám podle počtu apoštolů?


~…~

Patriot

„Výpravná dobrodružná podívaná o hrdinovi amerického boje za nezávislost s Melem Gibsonem v titulní roli.“

Benjamin Martin (Mel Gibson) je mírumilovný osadník, který chce své nejbližší za každou cenu uchránit před krvavými hrůzami koloniální války. Když ale jeho domov v Jižní Karolíně zpustoší anglická armáda, Benjamin Martin pochopí, že pouze nezávislost Spojených států zajistí jeho rodině klid a bezpečí. Z opatrného farmáře se stává legendární hrdina americké revoluce.

~…~

Můj názor: Patriot je pro mě u taková ta filmová klasika, kterou už člověk zná pomalu nazpaměť a občas se na ni i rád koukne – není nad bitvy…

Purpurové řeky byly sice fajn film, ale místy se mi zdál až moc akční a akčností vůbec celý přeplácaný – nebo se spíš chtěl akčně hodně tvářit. Vážně… není nad zfanatizované mnichy.

Petr Pan byl pro mě rozhodně filmem večera. Přímo jsem se rozplývala při koukání na herce Petra Pana (Jeremy Sumpter) – tak hezký kluk… no jáj… vážně radost na něj pohledět.

Continue Reading

>Jako "Kokosy na sněhu"

>

Takhle si občas v poslední době připadám. Co vůbec myslím výrazem „Kokosy na sněhu“? Narážím na jeden americký film z roku 1993. Pokud o něm nic nevíte, jste asi úplní ignoranti, protože jej dávají v televizi každý rok na Vánoce… nebo někdy v létě (když se jim zachce). Ale jelikož jsem „dobrá duše“, dám vám sem odkaz o nějakém tom infu o filmu.

„Sanko, ty kouříš?“
„Ne, vole, já dejchám.“


Zrovna včera jsem tento film viděla na televizní stanici jménem Nova. Kokosy na sněhu jsou pro mě zkrátka filmem kultovním. Pro mě totiž není symbol Vánoc vánoční stromeček, cukroví, hudba a tak vůbec, ale mým symbolem Vánoc jsou právě Kokosy na sněhu (jo a taky S tebou mě baví svět – ale o tom podrbu, až jej zase dají v televizi… což bude za pár dnů). Vždycky, když se dívám na tenhleten film, dokonale se odreaguju a zavzpomínám si na minulá léta, kdy jsem podobně sedávala u telky a smála se Sankovi, když měl vyjít z letištní haly v Kanadě ven do té ukrutné zimy – on, hoch z Jamajky… Prostě a jednoduše – mám tento film ráda! A taky proto sem dám i pár hlášek… to abych si pak mohla zase někdy zavzpomínat…

Derice Bannock: Sanko jsi mrtvej?
Sanka Coffie:
Jsem, vole.

Sanka Coffie: Někteří lidi nevěří, že jamajský bob zvítězí. Ve předu je Denis a za ním Junior, Jul a Sanka… Vyhraje Jamajka.

Sanka Coffie: Zdravím bobařskýho boha.


Sanka Coffie: Nechceš políbit vejce?
Yul Brenner:
Žádný vejce nelíbám!

Yul Brenner: Chceš abych ti natrh‘ prdel?
Sanka Coffie:
Kdybych ti namaloval na pleš čáru, budeš vypadat ty jako prdel.

Derice Bannock: Budeš v reklamě na ovesný vločky. Ale jestli nechceš, nepotřebuju tě, protože do mýho týmu se lidi jen pohrnou.

Sanka Coffie: A co ta reklama? Budu tam jenom já?
Derice Bannock: Ne! Budeme tam všichni.

Derice Bannock: Tak, tohle je bob.
Sanka Coffie:
Aha! Takže, bob je kára bez koleček.


Irving Blitzer: Bob je v celku jednoduchá věc.
černoch v hledišti:
To je hajzl taky!

Derice Bannock: Jsme na olympiádě a ne na blbým závodě motokár.
Sanka Coffie: Tak já ti něco řeknu. Nechci zapomenout odkud jsem.
Derice Bannock:
Já taky ne. Chci udělat co je v mých silách.
Sanka Coffie:
To já taky. Ale chci zůstat Jamajčan. Koukni. Znám tě od té doby, co Julie chtěla vidět tvýho bimbase. A říkám ti jako kámošovi. Vypadáš jako Jamajčan, chodíš jako Jamajčan, mluvíš jako Jamajčan a seš Jamajčan. Tak bobuj jako Jamajčan!

Derice Bannock: Když se Švýcaři uvolňujou…
všichni:
Ale ne!
Sanka Coffie:
Jdi už do háje s těma Švýcarama. Stejně nás znervóznilo to tvý eins, zwei, drei a tyhle kecy.
Derice Bannock:
Tak to ne! Snažím se nás dostat do formy.
Sanka Coffie:
Nemusíme se ale opičit. Měj rozum, Derici! Nemůžeme kopírovat něčí styl. Máme svůj vlastní.
Derice Bannock:
Líbaní vejcí není žádnej styl.

Irving „Irv“ Blitzer: Někteří trenéři si potrpí na dlouhý a dojemný proslovy. Já to moc neumím, místo toho bychom… si mohli dát modlitbičku. Skloňte hlavy!
Sanka Coffie:
Co blbne?
Irving „Irv“ Blitzer:
Otče náš, jenž jsi v Calgary, bob svěť se jméno tvé, ať vůle tvá je medaile zlatá. Jak v nebi, tak i na sedmičce. Svobodu a spravedlnost pro Jamajku. Amen.

Sanka Coffie: Jaký bude mít náš bob jméno?
Junior Bevil:
Co třeba Taula?
Sanka Coffie:
Taula? (Začne se smát.) Taula. To je jako jméno dolarový štětky. Jak jsi na to přišel?
Junior Bevil: Je to jméno mý mámy. (Sanka se přestane smát.)
Sanka Coffie: Jo, to je hezký jméno.
Derice Bannock: To snad není možný! To se mi jen zdá. A jsem zvědavej, kdo se bude smát, až přijde Irv. Klid!
Yul Brenner:
Když si ten Němčour začal vyskakovat na mýho kámoše, naštval jsem se a musel jsem zasáhnout.
Derice Bannock:
Viděl jsi Švýcary prát se? Viděl jsi Švýcary chlastat, blbnout a vůbec?
Sanka Coffie: Taky si je ale nikdy neviděl smát. Mám dojem, že kdyby nějakej Švýcar zakop o pěknou holku, řekl by: „Eins, zwei, drei,“ a přejede ji bobem.

(Yul s Juniorem stojí před zrcadlem.)
Yul Brenner: Koukni se a řekni, co vidíš.
Junior Bevil: Přece Juniora.
Yul Brenner:
Tak Juniora. A víš, co vidím já? Vidím hrdost. Vidím sílu. A vidím pořádnýho chlapa, kterej se s ničím a s nikým nesere.
Junior Bevil:
To tam fakt vidíš?
Yul Brenner:
No jasně. Ale o to nejde, co vidím. Záleží na tobě. Koukni se znovu a řekni mi, co vidíš!
Junior Bevil:
Vidím…
Yul Brenner:
Hrdost!
Junior Bevil:
Hrdost. Vidím…
Yul Brenner: Sílu!
Junior Bevil:
Sílu. A vidím…
Yul Brenner:
Pořádnýho chlapa…
Junior Bevil:
Kterej se s ničím a s nikým nesere.
Yul Brenner:
Znovu.
Junior Bevil: Vidím hrdost!
Yul Brenner: Jo.
Junior Bevil: Vidím sílu! Vidím pořádnýho chlapa, kterej se s ničím a s nikým nesere!
Yul Brenner: Ještě!
Junior Bevil:
Vidím hrdost.
Yul Brenner:
Dál.
Junior Bevil:
Vidím sílu. A vidím pořádnýho chlapa, kterej se s ničím a s nikým nesere! Správně. Takovej jsem já! (Odejde.)
Yul Brenner:
Kam jdeš? Kam šel?


Sanka Coffie: Můžeš držet hubu, když si čtu?
Yul Brenner:
O čem to mluvíš, vždyť to je pro děti. (Vezme mu komiks z ruky.)
Sanka Coffie:
Vážně, vole?
Yul Brenner:
Jo, vážně, vole!
Sanka Coffie: Na tebe to je až moc složitý. Dej to sem! (Vezme si jej zpátky.)
Yul Brenner:
Co tím myslíš? Že jsem blbější než dítě?
Sanka Coffie:
Ne, ty jsi exotická bytost, žereš syrový maso, máš slovní zásobu Tarzana a umíš počítat do deseti, když zrovna nemáš palčáky.

(Na startu dráhy.)
Josef Grool:
(na Irva) Hej, Blitzi! Taky je na noc přebaluješ?
Junior Bevil:
Asi se jim nelíbíme, co?
Yul Brenner:
Jsme jiný. Lidi se vždycky bojí toho, co je jiný.
Josef Grool:
(na Derice) Hej, Jamajko! Dej si bacha na dvanáctku. Vyhazuje!
Derice Bannock:
Kdo je to?
Irving „Irv“ Blitzer:
To je Josef Grool, jeden z nejlepších řidičů.
Yul Brenner:
A taky největších vocasů.


Irving „Irv“ Blitzer: Víš, řidič dělá tu nejtěžší práci, přichází na trénink první a odchází poslední. Když si ostatní vyjdou na pivo, on studuje profil dráhy. Řidič bobu musí být vždycky stoprocentně soustředěnej. Musí znát každý centimetr dráhy a je zodpovědný za životy ostatních v bobu. Chceš to vzít na sebe, hochu?
Sanka Coffie: Myslím, že by to měl být Derice.

(Při prvním tréninku s bobem.)
Irving „Irv“ Blitzer:
Pánové, tak tohle je bob. Přibližně. A vy jste posádka. Yule!
Yul Brenner:
Nesahej na mě!
Irving „Irv“ Blitzer:
Jasně, promiň. Tak ty budeš třetí. Jsi silnej, rychlej. Bude se ti tam líbit. Juniore, ty budeš před ním. Jsi rychlej a hbitej, tak naskoč. Sanko!
Sanka Coffie:
Já vím, jsem řidič.
Irving „Irv“ Blitzer:
Jsi brzdař.
Sanka Coffie:
Ne, já jsem řidič.
Irving „Irv“ Blitzer:
Ne, jsi brzdař.
Sanka Coffie: Jsem řidič!
Irving „Irv“ Blitzer: Nejseš! Seš brzdař.
Sanka Coffie:
Ty tomu nerozumíš, já jsem nejlepší károvej šofér na Jamajce. Musím řídit. Chápeš, co ti říkám?
Irving „Irv“ Blitzer:
Chápu.
Sanka Coffie:
Bezva.
Irving „Irv“ Blitzer:
A teď poslouchej ty! Mám dvě zlatý z olympiády, překonal jsem devět rekordů jak na dvojbobu, tak na čtyřbobu. Deset let jsem závodil na světové špičce, takže vím, co dělám.
Sanka Coffie: A to mě má jako přesvědčit?

(Yul se chce vrhnout na Juniora.)
Derice Bannock:
Počkej, potřebujeme ho! Když ho zabiješ, tak nemáme čtvrtýho.
Yul Brenner:
S ním do bobu nesednu.
Derice Bannock: Mě sejmul taky, ale jak vidíš, nikdo jiný tu není.
Yul Brenner:
(na Sanku) Neškrť mě, kudrnáči!
Junior Bevil:
Kudrnáč! To sedí.
Yul Brenner:
Čemu se tlemíš?
Junior Bevil: Ničemu.

Derice Bannock: Promiňte, vy jste Irving Blitzer?
Irving „Irv“ Blitzer:
Záleží na tom, kdo se ptá.
Derice Bannock:
Jmenuju se Derice Bannock a tohle je Sanka Coffie.
Sanka Coffie: Zdravím bobařskýho boha.
Derice Bannock:
Říkali jsme si, že byste mohl trénovat první jamajský bobový tým. (Irv vezme do ruky tágo.)
Sanka Coffie:
Derici, víš co udělal tomu rádiu? Tágem? On nás tím odpráskne. Padáme!

Sanka Coffie: Jestli mě k něčemu potřebuješ, tak mi neříkej takový voloviny. Koukni mi do očí a řekni: „Sanko, jsi můj nejlepší kámoš, prožili jsme spolu hromadu věcí a já tě strašně moc potřebuju!“
Derice Bannock:
Máš pravdu, Sanko. Seš můj nejlepší kámoš a prožili jsme spolu hodně věcí.
Sanka Coffie:
Hromadu, hromadu věcí.
Derice Bannock:
Promiň, kámo. Hromadu věcí.
Sanka Coffie:
A já tě strašně moc potřebuju.
Derice Bannock:
A já tě strašně moc potřebuju.
Sanka Coffie:
Zapomeň!
Derice Bannock:
Kdo je největší šampión v kárách na Jamajce?
Sanka Coffie:
Koukáš se na něj.
Derice Bannock:
Tak jdeš do toho?
Sanka Coffie: Ne.


Sanka Coffie: (Čte z knihy.) Základem úspěchu je řidič a tři silní běžci, kteří roztlačí bob po ledu. Po ledu? Po ledu?!
Derice Bannock:
Víš, ono je to vlastně zimní sport.
Sanka Coffie:
To myslíš jako zimu a led?
Derice Bannock:
Tak nějak.
Sanka Coffie:
Myslíš zimu a iglú a eskymáky, tučňáky a led?
Derice Bannock:
No, asi jo.
Sanka Coffie:
Tak to teda čau.


Sanka Coffie: Připraveni?
tým:
Jasně.
Sanka Coffie: Úplně?
tým: Jo.
Sanka Coffie:
Tak jo. Raz, dva, tři, teď!
tým:
Kdo je tady nejlepší, kdo se všemi zatočí? Je to borec největší! Sanka, Sanka, jo, Sanka.
Sanka Coffie: A teď do práce!
Derice Bannock:
Kdo má největší kecy, kdo svý vlasy nečeše si, ani nohy nemyje si? Sanka, Sanka, Sanka. Jo, Sanka.

~ Jo, já vím… je to strááášně dlouhý… a co jako? ~
Continue Reading