Ha! Tak přece jenom!
Přece jenom jsem se dokopala k nějaké té činnosti související se školou.
Co jsem udělala? Seminární práci do dějepisu! Juchůůů….
*radostně poskakuje po pokoji*
Ale dalo mi to fakt práci. No… upravit mou seminárku z loňského roku dalo fakticky strašnou práci. Hele, já nepoužila tutéž semirnáku… já z ní jen vycucla to potřebné – tedy W. Churchilla. A jsem s tou prací docela spokojená. Ale jen docela. Má 12 stránek a děsně divný úvod se závěrem.
Když mě tak příšerně nebaví psát do úvodu – Vybrala jsem si toho téma seminární práce, protože… – nebo v závěru – Při tvorbě seminární práce jsem se toho hodně dozvěděla o W. Churchillovi, je ho životě a jeho politice… Vždyť je snad jasné, že jsem si vybrala Churchilla kvůli jeho jménu a jeho činům! Tak proč mám ze sebe ještě k tom udělat debila, když se snažím seminárk unějak uvést a pak i uzavřít. Prostě blbost. Fakt. Kdo tohleto vymyslel je asi totální pošuk. Nebo chce týrat nebohé studenty, co jsou tak vystresovaní, že už neví, co by kam napsali, aby to vypadalo dobře.
Prostě seminárky fuj!
