>Stužkovák

>

Na tenhleten den jsem se těšila už od té chvíle, kdy jsme pevně stanovili datum – 7. 12. Říkala jsem si, jaké to asi bude… Tak jaké to tedy bylo – nemůžu říct, že bych se nebavila, ale nebylo to asi takové… stoprocentní.
Nechala jsem si udělat u kadeřnice speciální „čarodějnický“ účes – ať už si kdo chce jak chce hlavou kroutí… stužkovák je jen jednou za život (pokud teda neopakujete ročník ^^) – nakoupila chlebíčky, abychom později neměla hlad a spolu s Kivi (šla za čertíka) a Nikitkou (ta zase za Kleopatru) kolem páté vyrazila na srázek s Martinou (Charlie Chaplin). S tou jsme pak „vyzvedly“ profesorky a odebraly se na sraz s Hančou (+ další dvě pipky) a do Ovečky (tak se jmenuje ta hospoda = restaurace, kde jsme měli stužkovák) jsme dorazili něco před šestou. A hned se bujaře vítaly se spolužáky a kdesicosi. Já si nasadila svůj čarodějnický klobouk, vzala si do jedné ruky kotlík a do ruky druhé foťák, abych zdokumentovala, jak to vypadá před začátkem… asi jsem věděla, že ke konci stužkováku to bude vypadat hodně jinak ^^

Teď přejdu k samotnému stužkování. Započali jsme stužkovák řečí – tedy… jedna z nás… a pak se přešlo k samotnému „aktu“. Náš třídní profesor nás pasoval na maturanty roku 2008 světelným mečem ^^ Jelikož jsme měli stužkovák ve filmovém stylu – což jsem ještě neřekla… A pak nám připíchl stužku, při čemž vždycky vypustil nějakou tu hlášku. Po odstužkování měl řeč samotný pan profesor. Celou řeč pojal formou matematické funkce (není nad matematika a fyzika!) a kdybychom zrovna toto učivo nyní ve škole neprobírali, nepochopila bych z toho asi nic ^^ Ale bylo to docela dost vtipné. Pak se připíjelo na maturu – a to „přpíjení“ se poněkud prodloužilo, protože jsme museli trošku dýl čekat na večeři (plněná kuřecí kapsa s hranolkami). Večeře přišla okolo osmé a to už jsem fakt potřebovala něco sníst, poněvadž většina z nás už měla pořádně upito.

A po večeři se rozjely soutěže – samozřejmě filmové. Byli jsme rozděleni do tří družstev, jenže jsme stejně nesoutěžili úplně všichni. Jenže já prostě musela být vybrána do jednoho z těch družstev – fakt.. .to ej jako zákon schválnosti. Ale musím se pochválit, zářila jsem jako filmová hvězdička! Soutěžení mi šlo – na filmy, to mě člověk užije… Akorát… tak nějak jsme všichni dojeli na zpívání. Kdo z vás by dokázal zazpívat Dynamit, dynamit! zpaměti? HA?! Nikdo? No vidíte… já z téhle písničky znám akorát tak „Dynamit, dynamit… udělá BUM!“ Ale Dlouhá noc… to už byla panečku jiná! Po soutěžích následovala diskotéka a hromadné popíjení. Nutno podotknout, že někteří chlapci opravdu popíjet neumí… snad se to do maturiťáku pořádně naučí.

S Kivi a Nikitkou jsem se pak okolo půlnoi vydala zpátky liduprázdnou Karvinou ke mně domů – to byla ale legrace. Usnuly jsme (teda kromě Nikitky – ta tvrdí, že nespala) tak okolo druhé a vzbudily se kolem sedmé a byly docela v náladě… Celý den jsme pak chodila jako v mrákotách ^^

Suma sumárum to byla povedená akcička.

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

CommentLuv badge