Kdyby mi někdo před pár měsíci řekl, že můj život brzy nabere naprosto jiné otáčky, nevěřila bych mu a zeptala se ho, co zase pil. Jenže ono se toho událo za tak krátkou dobu tolik, že si sama nejsem jistá tím, co dalšího mě vlastně ještě čeká.
Nejzásadnější zlom u mě nejspíš nastal ve chvíli, kdy jsem si řekla, že musím něco udělat nejprve se svým zdravím, protože se už dlouho cítím bez elánu. Rozhodla jsem se zkusit paleo a byla jsem nadšená z výsledků. Dalším krokem byla změna životního přístupu ke cvičení, kdy jsem se rozhodla chodit do fitka co nejčastěji to bude možné. Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat a ačkoliv na sobě ještě stále musím pořádně zapracovat, jsem ráda, že se ve svém těle cítím daleko lépe.
Už při téhle velké změně jsem ale cítila, že mě stále něco drží dole a že potřebuju ještě další fázi změny, abych snad konečně mohla být spokojenější. Rozhodla jsem se tedy zkusit zjistit, jak si na trhu práce po dvou letech ve firmě stojím a jestli by mě někde jinde přece jen neohodnotili líp. K mému překvapení se to vydařilo lépe, než jsem předpokládala. Od prosince tak nastupuju do nové práce, na nové místo, s novým platem a tak trochu se bojím toho, co mě čeká. Přesto vím, že jsem udělala dobře a že je tohle další krok v životě, který mě posune dál.
Samozřejmě to nebylo jednoduché a nepředpokládám, že dál to už bude jen procházka růžovou zahradou, ale už jsem na to tak nějak zvyklá. Jsem ráda, že mám ve svém okolí přátele, na které se můžu spolehnout, i když bych některým ráda zakroutila krkem. Vím ale, že pro svou rodinu musím být v téhle nelehké době oporou já, protože nikdo další to být nemůže. Nejspíš si nikdy nezvyknu úplně na to, že jsem teď ta dospělá já a že si musím umět poradit… a když ne, tak o pomoc požádat, ale tak to prostě je a nemám čas na to, abych se nějak hroutila. Prostě nejsem ten typ.
Těším se na to, co mi další dny, měsíce a roky přinesou a věřím, že budu šťastná a spokojená, protože škarohlíd nejsem a škarohlídy nemám ráda. Mám ráda svět barevný, mám ráda hromadu věcí a nechci se ničeho vzdát. Některé změny v životě nejsou dobré, ale za ty dobré to přece v životě stojí, no ne?
