Před týdnem jsem se vrátila ze své zasloužené dovolené z Londýna a ačkoliv jsem se ještě neprohrabala všemi fotkami, abych konečně mohla udělat všechny tématické články na všechny své blogy, jak mám v plánu, tenhle jsem si nemohla nechat ujít i kvůli tomu, že jsem díky nedělní kino akci, kdy bylo vstupné za 50 Kč, zašla s Týnkou znovu na Popelku.
Miluju všechno, co souvisí s Disneym. Zbožňuju filmy, ráda poslouchám oficiální soundtracky, žeru originální i českou verzi písní, některé hlášky znám nazpaměť, některé pohádky či filmy si pouštím opakovaně a miluju merchandising. Ano, ještě stále jsem dítě… a nestydím se za to. Naopak si to náramně užívám. Proto se mi nemůžete divit, že jsem celá hotová z čehokoliv, co má co společného s Disney.
Byla jsem jednou v Disneylandu v Orlandu, několikrát se kouknout v Disney Store na Times Square v New Yorku, v Disney Store kdysi na střední v Cambridge a opakovaně v Disney Store na Oxford Street. Těch věcí, těch hraček, toho oblečení, hrníčků a krabiček hlavně pro děti (damn it!). Když jsem poprvé viděla princeznovské panenky, litovala jsem, že něco takového není i u nás (tedy že tu nemáme taky Disney Store), na druhou stranu to samozřejmě není zrovna levná záležitost, takže je to možná dobře.
Ačkoliv mi bylo líto, že si plno věcí koupit nemůžu, snažila jsem se něco alespoň nafotit, protože díky tomu, že šla v březnu do kin filmová verze Popelky, bylo v Disney Store v Londýně přepopelkováno. Důležité ovšem je to, že tam byla maketa Popelčina kočáru a já v něm mám fotku!
Rozhodla jsem se udělat článek zvlášť jen o tom, co všechno jsem v obchodě našla a taky udělat v budoucnu článek jen o Disneylandu v Orlandu, hlavně tedy přidám fotky, abyste se mohli sami pokochat. Pro mě osobně byl Disneyland rozhodně maximální zážitek a chtěla bych se podívat i do toho v Paříži (i když tam je to asi Disneyworld, ne?). Tak trochu těm Američanům závidím, že se tam můžou podívat už jako děti (i když ano, vstupné je pěkně drahé, takže i v Americe se tam podívá jen hrstka těch vyvolenějších dětí rodičů, kteří si to můžou dovolit a většina z dětí o návštěvě tak jen sní), protože si nedokážu představit, jaký účinek by to mělo na mé malé já.
Plno lidí kritizuje Disney za to, že si jejich princezny nedokážou poradit bez princů, nebo jsou jen bílé, anebo se zamilovávají a vdávají až moc rychle, ale většina lidí zapomíná hlavně na to, že to jsou prostě pohádky a každé normálně vychované dítě ví, že to není realita a že se takhle lidé většinou nechovají. Já na tom taky vyrostala a jsem normální… tedy relativně 😀 Ať už jsou princezny Disney filmů jakékoliv, stejně tak i zápletky, pořád je to kouzelné a člověku vše okolo prostě automaticky vykouzlí úsměv na tváři. Přesně takový jsem měla i v neděli dopoledne po skončení Popelky, která byla tak krásná, že jsem toužila vyzkoušet si ty její šaty, jen abych si mohla zatančit s princem se sexy zadkem. No hele, holka může vždycky snít, no ne? Stále čekám, jestli se někdy odhodlají zfilmovat také Malou mořskou vílu, mou nejoblíbenější Disney pohádku, když se teď rozhodli pro Mulan, Dumba i Medvídka Pú, ale nejsem si jistá, jak by to vypadalo. Tak uvidíme.
Jelikož je Disney megalomanská firma, polhtila plno další ikonických věcí jako je třeba Marvel či Hvězdné války. Proto než napíšu článek jen o věcech v Disney Store, hodím vám sem fotku husťáckého Iron Mana a děsně cool R2D2 hrnečku, který jsem si prostě musela pořídit.
A na závěr krásná hudba z filmu, kterou musím pořád poslouchat…
https://youtu.be/TJkCqsG7XUc
2 komentáře
K Popelce mě napadá jediné: „Jsem tvoje kmotra vidlička.Eeeeee…víla kmotřička.“ 😀
Ano, film měl naprosto boží dabing 😀