„Naděje umírá poslední… ale přece!“
Na co že to byl dneska plodný den? Nó…. koupila jsem si u Bati dva páry bot – jedny černé žabky a jedny takové letní polotenisky – růžové.
Jó, budu lidi na ulicích šokovat!
Juchůůů!
No a později jsem trénovala dopravní značky v testech. Ze 142 značek jsem měla špatně pouze 9. Což je úspěch! Ale z toho trénování mi později už šla hlava kolem. Snad je budu umět na 100 %, abych si je nemusela neustále opakovat.
A odpoledne nás tatík seznamoval s naším autíčkem. Řeknu vám – to bylo teda něco! Sice si z těch technických věcí pamatuju každou třetí věc… ale učila jsem se řadit! A taky krapet rozjet auto… a taky couvat. Podařilo se mi to dvakrát, napotřetí jsem nějak místo brzdy šlápla na plyn, takže se vrata naší garáže začaly až nebezpečně přibližovat. Ále všechno je zatím v pohodě.
Mám však docela strach ze zítřka, jelikož se zítra máme v Autoškole seznamovat s autem. OMG To bude zážitek -.-<
A nakonec ještě takový menší vzkaz pro mé stále pubertální kamarádky (vy víte kdo) – Už z těch vašich chlapů začínám bláznit. Žužu sem, ňuňu tam… další chlap, další chlap a zase další… Kruci! Už se sakra seberte a vymamte z nich ta telefonní čísla, nebo já nevím co!!! Ale tohle už začíná být neúnosné. Vy jste jimi posedlé! Si v porovnání s váma připadám jako nějaký suchar -.- A to teda fakt nejsem! Mám vás ráda… ale bože… vy jste stražné poseroutky!
Foto: Kaboompics.com
