LOLík

Já si prostě nemůžu pomoct… ^^ Ale tohle bylo teda vážně něco! Úžasná tečka za odjebaným týdnem. Vážně eňo ňuňo!

Hodina Španělštiny byla suplovaná. Bingo! Hodina Češtiny byla opakující a pěkně debilní! Bingo! Hodina Angličtiny byla… ta byla… taková volná?! Bingo! 3 hodiny jazyků za sebou. Nic hroznějšího být nemůže! Ale tak, nic moc se nedělo… Takže v kliiiidu ^^ A PAK přišly 2 hodny tělocviku! A to byla teda bomba -.-

Opominu-li to, že jsme se opět musely dívat na ty hnusné zjevy z béčka (holky, co si myslí, že jsou mnohem víc než ostatní), byly to megaroflovní hodiny. První hodinu jsme započaly v posilovně, kde jsme jako idiotky pobíhaly a skákaly po bednách, které vypadaly, že se co chvíli rozpadnou – ale nerozpadly se. Trapárna -.- Potom jsme zamířily do tělocvičny, kde jsme se chopily volejbalové sítě, že se bude hrát volejbal. Bylo nás 11, tak jsem řekla, že já hrát nebudu – stačilo, že jsem se mordovala s tou sítí. A hra započala. Takhle jsem se nezasmála pěkně dlouho. Naše třída absolutně neumí hrát volejbal! Ale té srandy… Třešnička na dortu byla, když se holky několikrát míčem strefily do naší tělocvikářky, přestože kvůli té ohroženosti několikrát změnila „místo pobytu“. Prostě, osudu neutečete ^^

Domů jsem pak šla taková… zmordovaná (unavená) – i když jsem ten volejbal vůbec nehrála. Já se pořád jenom smála – z toho mě docela bolely břišní svaly. Dorazila jsem domů a díky tomu teplu venku jsem se odebrala přímo pod sprchu. Teda ale… ten tělák byla fakt síla.

Foto: Pixabay.com

MOHLO BY SE VÁM LÍBIT

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

CommentLuv badge