Někdy se člověk nestačí divit tomu, co všechno ho během dne napadá. Ráno, odpoledne, večer. Myšlenka střídá myšlenku a pokud jste alespoň trochu jako já, uvažujete nad tím, jak to ze sebe dostat ven. Blogovala jsem už na střední škole, ještě stále v archivu můžete najít mé pseudovýblitky života, kdy jsem si myslela, že jsem sežrala všechnu moudrost světa… což o to, někdy jsou chvíle, kdy jsem o tom skálopevně přesvědčená pořád, ale přece jenom se budu tvářit, že jsem konečně dospěla.
Svůj osobní blog jsem zanedbávala řadu let, ačkoliv jsem se tu a tam snažila o návrat (aka můj osamocený výkřik v roce 2012), ale nějak mi scházela chuť do vykecávaček, psaní hloubavých i poťouchlých článků… nebyla v tom jiskra. Většinu svého času jsem věnovala spíše svému knižnímu blogu, který nade vše miluju a se kterým bych se velice nerada loučila. Ale byl to právě můj knižní blog, co mě donutilo podívat se také na své staré blogy a weby a vdechnout jim nový život.
Vždycky jsem ráda psala, bavila mě grafika, webdesign a tak dále. Teď mě to z části i živí, tak proč by můj vlastní píseček měl vypadat mrtvolně, že? Neříkám, že budu psát každý den, ale pokud budu mít nějakou myšlenku, nápad, něco objevím, něco vyzkouším, hodím to sem a podělím se o své postřehy. Protože o tom to je, že?
Prvním krokem budiž znovuoživení mého osobního blogu. Protože kdy jindy s tím vším začínat, když ne v pátek?
