Jak jsme si udělali prodloužený víkend v Itálii – Padova, Verona

Možná jste si mysleli, že to byl konec, ale ono ne. Sice jsme si udělali roadtripový výlet do Itálie během července, ale ještě jednou jsme si jej zopakovali. Tentokrát to ovšem bylo začátkem září a tentokrát jsme se i víc váleli na pláži.

I když to v červenci bylo tak nějak rozhodnutí ze dne na den, tenhle výlet jsme si už krapet plánovali, protože jsme si prve vyzkoušeli, co všechno to obnáší a teď jsme byli lépe připravení. Vybrali jsme si ubytování už rovnou v Jesolu, abychom to měli blízko do měst, které jsme měli poblíž a které jsme chtěli navštívit.

Cesta z Prahy až do Jesola to byla dost dlouhá. Tentokrát nám počasí přálo tak na půl, střídalo se sluníčko s občasným děštěm. Do Jesola jsme přijeli k večeru, kdy to vypadalo, že bude pořádně pršet, obloha byla dost zatažená a jemně poprchávalo. Zaparkovali jsme u hotelu, přihlásili se, hodili věci do pokoje a vydali se prozkoumat okolí.

Naštěstí se to počasí druhý den umoudřilo a bylo moc pěkně. Hned ráno jsme se vydali na pláž, abychom chytli nějaký bronz. I když se nám to teda podařilo tak nějak napůl. Po plácání se ve vodě jsme se rozhodli vydat na cestu. Jako první byla na programu Padova, město s jednou z nejstarších univerzit v Evropě a taky s největším kulatým náměstím.

Po hodince a půl jsme se dostali díky navigaci do Padovy, zaplatili jsme parkovné a vydali se hledat náměstí a nějakou restauraci, kde si dáme něco na zub. Všecho jsme našli za pár minut, na oběd jsme si v čistě italské restauraci objednali z čistě italského menu jedinou věc, kterou jsem jistojistě poznala – špagety carbonara (pizzu neberu v potaz). A byly mňamózní, Martin mě donutil si na ně vysypat hromadu parmezánu. A taky objednal litr červeného vína, z něhož měl jen tak dvě deci, takže jsem zbytek vypila já. Ano, byla jedna hodina odpoledne a já jsem chodila po Padově pěkně nametená.

Moc jsme toho neprošli, ale viděli jsme všechno potřebné. Na druhý den jsme měli v plánu Veronu, město zamilovaných… tedy alepsoň podle Shakespeara. Tam mě zajímaly dohromady tři věci – Aréna, Juliin dvůr a obchod Victoria’s Secret 😀 Protože žena si prostě potřebuje dopřát pěkné prádlo, chápete. Ale zpátky k Veroně. Dřív, než jsme se dostali do centra, jsme jaksi zaparkovali v obchodním domě. A to vám teda řeknu, že ten byl teda parádní a hned na první pohled to v něm vypadalo luxusně. Obchody tam sice byly tak na půl (byl tam totiž Primark), ale s těmi českými obchoďáky se to moc sorvnávat nedá.

Bohužel mě vůbec nenapadlo tam něco vyfotit, ale ono to je stejně jedno. Ten zážitek se úplně přenést nedá, ani to, že jsme si v Itálii zašli do fast foodu á la Divoký západ. Stačilo, že nad námi čněla ze zdi umělá vycpaná hlava bizona… a to si nedělám srandu. Z ocbhodů jsme prolezli jen Zaru a Primark, z něhož jsem si odvezla hlavně hromadu zbytečností v podobě Harry Potter věcí. Proč? Protože jsem magor.

Aréna na mě bohužel neudělala takový dojem, jak jsem očekávala. Asi to bude tím, že jsem v Římě viděla Koloseum. Ve Veroně jsme se do Arény nějak vůbec nedostali, protože vstup tak byl strašně drahý. Tak jsme se vydali do drahých obchůdků, které tam jsou všude okolo (včetně VS). Podle mapy jsme pak došli až k soše Julie, která teda byla v té uličce pěkně zapadlá. Samozřejmě na nádvoříčku byla hromada turistů, takže bylo velice těžké se k soše vůbec dostat. Nehledě na to, že jí snad všichni museli při focení sahat na prsa, což mě neuvěřitelně otrávilo.

Ani tam jsme do Juliina domu nešli, jelikož i tam chtěli za prohlídku nekřesťanské peníze. Na to, že je to uměle vytvořené místo, z toho teda ve Veroně pěkně těží. Ještě kdyby byl jednotný vstup, ale vy si můžete prohlídnout jednotlivé expozice za různé peníze. Fujto. A taky fujto byl vchod do nádvoříčka. Po obou stranách totiž byly nalepené milostné vzkazy. Kdyby to bylo na papírcích, tak by to šlo, ale ono to byly různé náplasti a vypadalo to fakt ble.

Sečteno podtrženo se mi snad Padova líbila víc než Verona. Zatím ovšem u mě ze všech italských míst vyhrává Řím a to asi i díky tomu, že tam snad na každém rohu narazíte na nějakou antickou památku.