Bývala jsem zvyklá, že v Karviné se na velké nákupy vždycky vyráželo spíše o víkendu, kdy jsme se jako rodina sebrali, vlezli do auta a zajeli do obchodního centra, které se nachází naproti vlakovému a autobusovému nádraží.
Občas se to dalo považovat za jakýsi rodinný výlet, kdy jsme se vydali utrácet peníze častokrát za zbytečnosti, které nutně nepotřebujeme, ale pro vlastní potěšení je mít prostě musíme… anebo když už jste uznali, že je vážně čas na to vyměnit děravé kalhoty nebo polorozpadlé boty za nové.
Tyhle jednorázové chvíle mi docela chybí. Neměla jsem potřebu si jen tak vyrazit do obchoďáku, abych si něco nového pořídila. Neměla jsem velké obchody za rohem, utrácela jsem rozhodně méně často. To ovšem v Praze neplatí.
V Praze je totiž na každém rohu něco, co poutá vaši pozornost a žadoní o to, abyste za to utratili i své poslední peníze v peněžence. Je tu nezpočet velkých obchodních centrech, menších obchodů i obchůdků se stylovými věcmi či oblečením, hromada kaváren a restaurací. Všechny už jen zvenčí vypadají tak strašně lákavě, že byste udělali cokoliv, abyste si uvnitř užili trochu toho štěstí.
Problém ovšem je, když máte do kapsy hluboko a nic si koupit nemůžete. Žádné lepší vínko, které doplníte kvalitním sýrečkem, žádný zákusek, muffinek nebo prostě jen pořádný kotlík kafe, žádné nové boty, kabelky, trička, halenky, šaty a tak dále… prostě nic. Nada.
Bezmocně koukáte na kalendář a odpočítáváte dny do další výplaty. Možná právě proto tady v Praze vídám tolik lidí, co s sebou ráno do práce tahají papírové taštičky Zara, Gucci, Chanel, Sephora i Parfums.cz, jen aby se pochválili tím, že v takovém obchodě vážně byli a něco si vážně koupili. Narozdíl ode mě…
Foto: Pixabay.com
