Tak. A mám to konečně za sebou. Maturitní slohovou práci.
Dneska jsem se nějak sama vzbudila okolo 5:08 ráno. A pak jsem už nemohla nijak zabrat, takže jsem poslouchala písničky na Evropě 2. A uvažovala and tím, jestli vlastně strach mám… nebo nemám. Asi jsem ten strach trošičku měla, protože jsem do sebe ráno nemohla nacpat ani ten termix. Ale podařilo se! Nacpala jsem ho do sebe!
Pak mě tatík odvezl v tom hnusném počasí ke škole a já hned u brány potkala říďu se zástupcem ředitele. Ředitel hned nasadil úsměv a ptal se mě, jak se cítím a takový ty kecíky. Bylo to fajn a zároveň strašně divný. Pak jsem šla do šaten, kde jsem se potakala s Janou a i s tou jsem pak vystoupala na naše patro. Rozloučily jsme se a já zamířila do naší třídy, kde jsem našla jen Jarka, který čučel do sešitu a snažil se na poslední chvíli něco do té hlavy vsoukat.
Po osmé hodině to celé začalo. Přišel třídní v doprovodu naší češtinářky. Dali se do vysvětlování atd. atd. Pak nám češtinářka ukázala maturitní témata, které předtím napsala na tabuli.
1. téma – Cynismus, senzace a rekordy – bulvární zpravodjaství
(úvaha – nevím, jak se to celé přesně jmenovalo)
2. téma – Jak udělat díru do světa
(fejeton)
3. téma – Osudové osmičky
(referát o meznících našich dějin)
4. téma – Hrdina naší doby
(povídka, „zbytečný člověk“ Lermontova přenesen do dnešní doby)
Vybrala jsem si 2, protože se mi líbila nejvíc. Popsala jsem 4 stránky a s výsledkem jsem docela spokojená. Jen mám strach, aby to byl opravdu fejeton. Tak co, posrala jsem, co se posrat dalo… a teď budu čekat na verdikt poroty. Doufám, že to dopadne dobře. Přece jenom – 5 mi snad nedá ^^
Foto: Pixabay.com
