>
A netvrďte mi tady, že ne! Už od začátku nového školního roku mám pocit, že nestíhám. Mno… on to není jen pocit – ona to je pravda! Letos mám maturu na krku a zjišťuju, že jsem asi totální mamlas! Utvrzuju se v tom, že všichni vědí více než já. No tak dobře – ne všichni… určitě se najde i pár takových, co na tom budou mnohem hůře. Ehm… KDE JSTE? Halóóóó – potřebuju si zvýšit sebevědomí! Co? Pusto prázdno…
A já toho ještě tolik neudělala! Blíží se třídní schůzky (z těch já strach nikdy neměla a vlastně ten strach nemám ani teď) a já nemám sepsány maturitní otázky (alespoň nějaké), udělaný seznam četby (já čtu hodně, ale ne zrovna povinnou četbu, páč ta je častokrát dost nudná), nakoupené knížky atd. A navíc ze školy domů chodím v pondělky a úterky až okolo půl čtvrté, ve čtvrtek dokonce o půl páté – výjimkami jsou středa s pátkem, kdy mám menší počet vyučovacích hodin. Každý den dorazím domů utahaná a ještě se mám učit na další den. Neustále mám pocit, že mě ta škola ždíme jako nějakou houbu.
A to je teprve listopad! Co budu dělat, až se termín maturity bude blížit? To se asi psychicky zhroutím. Ále ne… jen přeháním – zase! Přežila jsem i horší časy. Tak mě přece nerozhází škola, no ne? *omdlí*
